Cestování stopem
Miluji cestování, když jsem ještě chodila na vysokou školu, tak jsem s kamarádkami a s kamarádem opravdu hodně času cestovala. Měli jsme je rádi cestování, hlavně jsme cestovali, tedy jenom po Evropě. Protože po Evropě to bylo takové levnější a také znám. Některé lidi, kteří cestovali normálně stopem, abych se přiznala, tak já bych se bála cestovat stopem. Vůbec bych nevěděla, ke komu nastoupím. Samozřejmě, že tohle naprosto logické a normální, že člověk nikdy neví, ke komu nastoupí. Do automobilu znám třeba film smrt, stopařek. A právě když jsem tento film viděla dvakrát, tak od té doby už jsem vůbec nikdy.
Ještě nacestovat možná tak ve třech. Abychom vzadu na zadních sedačkách seděli tři. Ale kdyby někdo seděl ještě vedle řidiče někdo cizí, tak to bych rozhodně tam nesedla. Nevím, jestli my tři holky bychom přeprali dva muže tohle rozhodně ne a proto jsem se s kamarádkami a s kamarády dohodla, že budeme raději cestovat normálně vlakem a nebo autobusem. Nakonec jsme se všichni rozhodli, že budeme cestovat jenom vlakem, a hlavně jsme jezdili do Bratislavy anebo do Německa. Tyto místa se nám moc líbily, dokonce jsme si řekli, že bychom mohli třeba rok pracovat. Buďto v Bratislavě anebo v Německu.
V Německu jsme se dozvěděli, že opravdu hodně peněz za jakoukoliv práci. Já bych tam klidně dělala uklízečku, i když mám vysokou školu ekonomickou, tak třeba taková praxe, rok jako uklízečka a by mi vůbec nevadila. Je to vlastně zároveň i posilovna. A když už se bavíme o cestování, tak také rádi cestujete, jaké zemi jste procestovali? Mnoho lidí prý cestuje také do zahraničí. Kde je opravdu veliké teplo, třeba Asie nebo Japonsko a podobně, mě by se v Japonsku líbilo. Je to taková asijská země a tam bych také chtěla někdy podívat, jenom když jsem se koukala na letenky anebo potom na ubytování, tak to bylo opravdu hodně náročné a také hlavně drahé. No ještě si to opravdu hodně rozmyslím.