Bude se čekat na sluníčko


Letecká doprava není žádná legrace. To je jistě pravda. Aby tato byla bezpečná, musí se samozřejmě udržovat letadla v bezvadném technickém stavu, je třeba mít plně kvalifikované piloty. Ale nejen to. Jsou tu i záležitosti vnější, které mají na tuto dopravu rovněž velký vliv. Nejen na silnicích, ale i na nebi bývají ‚zácpy‘, které komplikují situaci, vliv tu má i počasí, i lidský faktor, jakým je třeba letištní personál. A všichni nejen z nedávné doby víme, co všechno se může na situaci v letecké dopravě podepsat.

Ale někdy nejsou problémy jenom na straně aerolinií, letišť nebo počasí. Někdy se na situaci podepíší klidně i úřady. Jako je tomu právě nyní. Tentokrát naštěstí ne u nás, ale na opačném konci světa. Což se ale mne a jistě nejen mne také dotkne. Protože v dnešním globalizovaném světě souvisí všechno se vším.

přistání za tmy

V tomto případě jde o Jihoafrickou republiku. Která byla zejména v poslední době v mých očích synonymem pro dokonalost letecké dopravy. Protože i tam občas nějaká ta potíž vznikla, ale ve srovnání s tím, co jsem zažil jinde, to byly banality.

Vzpomínáte si třeba, jak letiště v Praze před nedávnem posílalo do světa letadla bez naložených zavazadel, protože ‚nebyli lidi‘? To se mi v JAR nikdy od roku 2001 nestalo. I tam mi jednou sice přivezli zavazadla se zpožděním, ale jen krátkým a zaviněným zmatky kvůli špatnému počasí a náhradním letům. V posledních dvou letech se nestalo, že bych z Prahy odletěl aspoň relativně načas, a pokaždé jsem tak zoufale dobíhal navazující letadla v Istanbulu, Doha nebo Londýně, zatímco v Jižní Africe se to stalo jenom jednou, a to vinou tureckých aerolinií.

přistání za světla

Ale teď už to začínají mršit i v Jižní Africe. Nikoliv letecké společnosti, ale úřady. Tamní letové navigační služby (ATNS) se totiž rozhodly, že je třeba provést údržbu postupů podle přístrojů na různých letištích, a že se tedy na některá nebude smět nově létat jenom podle navigačních přístrojů jako doposud. Na letiště v George, Kimberley, Polokwane, Mthatha a Richards Bay se tak bude smět létat jen tehdy, když bude možné vizuální přiblížení. Tedy třeba ne za tmy, v mlze nebo zataženém počasí. Dočasně, ale neznámo jak dlouho.

Doposud to prostě fungovalo. Ale zejména při počasí v George hrozí, že lidé začnou končit na náhradním letišti v Kapském Městě. Na což se tedy rozhodně netěším. Až tam za pár měsíců zase poletím.