Moc ráda nakupuji a je pravda, že neznám téměř skoro žádnou ženu, která by mi řekla, že nerada nakupuje. Nákupy ve mně vyvolávají takový pocit adrenalinu. Jednoznačně mě to úplně těší a jsem taková více uvolněná. Zrovna dnes jsem si udělala opravdu krásné nákupy. Ano, jsem žena a ráda nakupuji. A je to úplně normální. A jednoznačně nakupování je pro mě nejlepší lék na stres anebo na nějaké osamění či smutek. Můj partner tohle ví, takže pokaždé třeba když se pořádně pohádáme anebo on je vinen, tak mě vždycky druhý den vezme na nákupy. Ještě by bylo lepší, kdyby on to všechno za mě zaplatil.

Jenomže vždycky se to všechno musím platit sama. Ano, koupíme někde občas nějaký dárek. Ale on sám říká, že nemá rád nákupy, takže on vždycky někde sedí v hospodě, dává se tam nealkoholické pivo a čeká na mě, až si všechno nakoupím a potom jedeme domů. Partner vždycky říká, že to jsme my celé ženy, že jenom utrácíme peníze za oblečení anebo za kosmetiku. A já mu vždycky řeknu, že bych neutrácela peníze za kosmetiku a za oblečení. Kdyby mi to všechno zaplatil on. Kdyby všechno platil on, tak já vlastně neutratím ani korunu. On se vždycky na mě tak podívá a začne se potom smát.

A já mám vlastně pravdu, když to vezmete z logického hlediska, tak mám pravdu. Kdyby to za mě někdo zaplatil, tak samozřejmě logicky neutratím ani korunu, ale já na to finance mám. Mám zaměstnání, kde mám opravdu skvělé peníze a proč bych si nemohla udělat třeba jednou za měsíc nějaký pořádný relax, kde bych třeba utratila peníze za oblečení a za kosmetiku? Dnes jsem si koupila spodní prádlo, dvoje džíny, a tak je opravdu perfektní. Parfém také nedám dopustit na kvalitní hydratační tělové mléko, které mám ráda a za které také utrácím opravdu spoustu financí. A mně to nevadí. Když člověk má na to peníze, tak proč by si s nimi také nemohl dělat, co chce?